Historie školy

V Roudnici nad Labem byl založen Fond pro zřízení střední školy

1876

Obecní zastupitelstvo podalo žádost o povolení zřídit ve městě reálné gymnázium.

1877

Za přítomnosti okresního hejtmana a členů městské rady byl zahájen první školní rok roudnického reálného gymnázia.

1878

Z iniciativy ředitele Františka Prusíka byl na gymnáziu zřízen podpůrný spolek s názvem Matice studentská. Jejím cílem bylo podporovat nemajetné studenty a umožnit jim tak získat kvalitní vzdělání. Matice pro studenty nakupovala knihy a učebnice, přispívala na ošacení a na zajištění obědů, hradila výdaje při výletech apod. Předsedou matice byl většinou starosta města Roudnice nad Labem. Svou činnost tento podpůrný spolek ukončil až v roce 1948.

1881

Původně čtyřtřídní škola byla rozšířena o další čtyři třídy. Začala tak nabízet úplné, tedy osmileté studium a spojila funkci nižšího i vyššího gymnázia.

1882

Město bylo nuceno řešit problém nedostatku prostor přidělených gymnáziu v budově obecných škol naproti proboštskému chrámu. Bylo proto rozhodnuto o stavbě nové školní budovy. Od mlynáře Václavíka byla zakoupena parcela ležící v těsném sousedství kaple sv. Josefa a začalo se se stavebními pracemi.

1883

Školní rok byl zahájen v nové dvoupatrové budově imponující rozlohou i architektonickým řešením. K jižnímu křídlu školy přiléhala botanická zahrada, která se záhy stala chloubou celého města.

1891

Poslanec zemského sněmu a říšské rady Ervín Špindler, který byl zároveň starostou města Roudnice nad Labem, vymohl na ministerstvu školství příslib zestátnění gymnázia. Tím se mělo ulehčit obecnímu rozpočtu, z něhož byla škola do té doby financována.

1892

Byl vydán císařský dekret o převzetí obecního reálného a vyššího gymnázia v Roudnici nad Labem pod státní správu. Zároveň byla schválena žádost o postupnou změnu reálného a vyššího gymnázia na gymnázium klasické. Jelikož se na klasickém gymnáziu stalo povinným předmětem kreslení, byl jako stálý učitel kreslení přijat Karel Rozum.

1914

Začala první světová válka. Na vojnu byli odvedeni někteří profesoři a také studenti oktávy. Ti, kteří byli povoláni na frontu, skládali předčasně závěrečné zkoušky, tzv. válečné maturity.

1918

Po vzniku samostatného československého státu zažívá roudnické gymnázium velice úspěšné období. Zájem o studium rostl, úspěšně se rozvíjela spolupráce gymnázia s podobnými typy škol na Slovensku, studentům byla nabízena řada mimoškolních aktivit rozvíjejících jejich ducha i tělo.

1923

Až do tohoto roku tvořili pedagogický sbor roudnického gymnázia výhradně muži. To se však změnilo a na škole začaly působit dvě ženy, Ebba Jahnová a Anna Fuchsová.

1938

Situace v ČSR i v Evropě byla mimořádně napjatá. Dne 23. září byla vyhlášena všeobecná mobilizace a někteří z profesorů tak nastoupili vojenskou službu. Mnichovský diktát učinil přítrž nadějím na záchranu celistvé republiky. Mnoho českých obyvatel z pohraničí muselo odejít do vnitrozemí. Na roudnické gymnázium se proto hlásila řada nových studentů z krajů zabraných Němci.

1939

Okupací a vypuknutím války bylo těžce postiženo i roudnické gymnázium. Měnily se učební osnovy, řada přednášek probíhala pouze v němčině, výuka byla často nahrazována různými brigádami. Po uzavření českých vysokých škol ztratili studenti možnost pokračovat po maturitě v univerzitním vzdělávání.

1942

V souvislosti s heydrichiádou došlo ve škole k tragédii. Dne 20. června 1942 obsadily budovu gymnázia německé bezpečnostní složky. Studenti sexty a septimy byli zadrženi a převezeni do Malé pevnosti v Terezíně, kde byli vyslýcháni. Někteří se vrátili domů, jiní byli přemístěni do dalších koncentračních táborů. Devět studentů nacisté umučili.

1945

V posledních týdnech války byla budova školy zabrána pro potřeby armády a Červeného kříže. Dne 9. května 1945 zasáhla a poškodila budovu bomba, která však naštěstí nikoho smrtelně nezranila. Byl to poslední dozvuk války, která den předtím skončila. Gymnázium se rychle vzpamatovalo z hrůz okupace a brzy se opět stalo jednou z nejprestižnějších škol celého regionu. Na počest významného českého básníka Josefa Hory, absolventa školy z roku 1910, začalo gymnázium nést jeho jméno.

1948

Únorový převrat negativně ovlivnil život gymnázia. Učitelé i studenti byli hodnoceni mimo jiné i podle svého třídního původu a politického postoje. Podobně jako v době protektorátu došlo k deformaci obsahové stránky výuky. Do života školy rovněž zasáhl zákon zavádějící povinnou devítiletou školní docházku, který fakticky zlikvidoval nižší gymnázium.

1953

Nový školský zákon vedl ke vzniku tzv. Jedenáctileté střední školy. Gymnázium tak ztratilo svůj tradiční název.

1956

Škola se přestěhovala z budovy v Jungmannově ulici, kde byla umístěna od roku 1883, do původní budovy v Havlíčkově ulici, kde bylo gymnázium v roce 1877 založeno.

1959

Zápal společnosti pro budování socialismu ovlivnil i strukturu vyučovaných předmětů. Latina se stala předmětem nepovinným, naopak nově se povinně vyučovala tzv. výrobní praxe

1960

Byly zavedeny dvě studijní větve: přírodovědná a humanitní.

1976

Turnajem v košíkové byl slavnostně zahájen provoz nové tělocvičny, která byla přistavěna k původní budově školy.

1977

Škola oslavila 100 let své existence. Z řady akcí je třeba připomenout alespoň slavnostní shromáždění abiturientů ve sportovní hale Pod lipou či výstavu v roudnické galerii na téma "Výtvarné umění a roudnické gymnázium".

1979

V lednu narušily výuku "uhelné prázdniny". Pamětníci se při této vzpomínce patrně pousmějí, mladší generace nejspíš netuší oč běží :-) V lednu 1979 udeřily na republiku tuhé mrazy. Jelikož vagony s uhlím a koksem zamrzly, nebylo možné dostatečně zásobovat tepelné elektrárny. Vypukla energetická krize, v jejímž důsledku byly vyhlášeny třítýdenní školní prázdniny. Aby žáci a studenti dohnali učivo, zrušilo téhož roku ministerstvo školství jarní prázdniny, školní výlety i tolik "oblíbená" pochodová cvičení.

1985

Před okresním soudem v Litoměřicích stanuli čtyři studenti gymnázia. V politicky motivovaném procesu byli odsouzeni k podmíněným trestům. Plně rehabilitováni byli až po roce 1989.

 1989

V listopadu 1989 bylo na gymnáziu ustaveno Občanské fórum. Na jeho činnosti se podíleli profesoři i studenti.

 1990

Gymnázium vstoupilo do polistopadové svobodné éry pod novým vedením. Výběrové řízení na ředitele školy vyhrál Mgr. Miloslav Mann.

 1994

Budova školy prošla rozsáhlou rekonstrukcí.

 2007

Osnovy na nižším gymnáziu byly nahrazeny novým školním vzdělávacím plánem. O dva roky později byl školní vzdělávací plán vypracován i pro třídy vyššího gymnázia.

 2011

Gymnázium se stalo Fakultní školou Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

 2011

Ústecký kraj začal z pozice zřizovatele školy uvažovat o sloučení gymnázia s jiným subjektem. Odmítavá reakce většiny profesorů i roudnické veřejnosti však zabránila realizaci tohoto plánu.

 2012

 Vedením gymnázia byl pověřen dosavadní zástupce ředitele Mgr. Petr Dobeš

2018

Proběhla kompletní rekonstrukce laboratoří chemie, fyziky a biologie.