1863 |
V Roudnici nad Labem byl založen Fond pro zřízení střední školy |
1876 |
Obecní zastupitelstvo podalo žádost o povolení zřídit ve městě reálné gymnázium. |
1877 |
Za přítomnosti okresního hejtmana a členů městské rady byl zahájen první školní rok roudnického reálného gymnázia. |
1878 |
Z iniciativy ředitele Františka Prusíka byl na gymnáziu zřízen podpůrný spolek s názvem Matice studentská. Jejím cílem bylo podporovat nemajetné studenty a umožnit jim tak získat kvalitní vzdělání. Matice pro studenty nakupovala knihy a učebnice, přispívala na ošacení a na zajištění obědů, hradila výdaje při výletech apod. Předsedou matice byl většinou starosta města Roudnice nad Labem. Svou činnost tento podpůrný spolek ukončil až v roce 1948. |
1881 |
Původně čtyřtřídní škola byla rozšířena o další čtyři třídy. Začala tak nabízet úplné, tedy osmileté studium a spojila funkci nižšího i vyššího gymnázia. |
1882 |
Město bylo nuceno řešit problém nedostatku prostor přidělených gymnáziu v budově obecných škol naproti proboštskému chrámu. Bylo proto rozhodnuto o stavbě nové školní budovy. Od mlynáře Václavíka byla zakoupena parcela ležící v těsném sousedství kaple sv. Josefa a začalo se se stavebními pracemi. |
1883 |
Školní rok byl zahájen v nové dvoupatrové budově imponující rozlohou i architektonickým řešením. K jižnímu křídlu školy přiléhala botanická zahrada, která se záhy stala chloubou celého města. |
1891 |
Poslanec zemského sněmu a říšské rady Ervín Špindler, který byl zároveň starostou města Roudnice nad Labem, vymohl na ministerstvu školství příslib zestátnění gymnázia. Tím se mělo ulehčit obecnímu rozpočtu, z něhož byla škola do té doby financována. |
1892 |
Byl vydán císařský dekret o převzetí obecního reálného a vyššího gymnázia v Roudnici nad Labem pod státní správu. Zároveň byla schválena žádost o postupnou změnu reálného a vyššího gymnázia na gymnázium klasické. Jelikož se na klasickém gymnáziu stalo povinným předmětem kreslení, byl jako stálý učitel kreslení přijat Karel Rozum. |
1914 |
Začala první světová válka. Na vojnu byli odvedeni někteří profesoři a také studenti oktávy. Ti, kteří byli povoláni na frontu, skládali předčasně závěrečné zkoušky, tzv. válečné maturity. |
1918 |
Po vzniku samostatného československého státu zažívá roudnické gymnázium velice úspěšné období. Zájem o studium rostl, úspěšně se rozvíjela spolupráce gymnázia s podobnými typy škol na Slovensku, studentům byla nabízena řada mimoškolních aktivit rozvíjejících jejich ducha i tělo. |
1923 |
Až do tohoto roku tvořili pedagogický sbor roudnického gymnázia výhradně muži. To se však změnilo a na škole začaly působit dvě ženy, Ebba Jahnová a Anna Fuchsová. |
1938 |
Situace v ČSR i v Evropě byla mimořádně napjatá. Dne 23. září byla vyhlášena všeobecná mobilizace a někteří z profesorů tak nastoupili vojenskou službu. Mnichovský diktát učinil přítrž nadějím na záchranu celistvé republiky. Mnoho českých obyvatel z pohraničí muselo odejít do vnitrozemí. Na roudnické gymnázium se proto hlásila řada nových studentů z krajů zabraných Němci. |
1939 |
Okupací a vypuknutím války bylo těžce postiženo i roudnické gymnázium. Měnily se učební osnovy, řada přednášek probíhala pouze v němčině, výuka byla často nahrazována různými brigádami. Po uzavření českých vysokých škol ztratili studenti možnost pokračovat po maturitě v univerzitním vzdělávání. |
1942 |
V souvislosti s heydrichiádou došlo ve škole k tragédii. Dne 20. června 1942 obsadily budovu gymnázia německé bezpečnostní složky. Studenti sexty a septimy byli zadrženi a převezeni do Malé pevnosti v Terezíně, kde byli vyslýcháni. Někteří se vrátili domů, jiní byli přemístěni do dalších koncentračních táborů. Devět studentů nacisté umučili. |
1945 |
V posledních týdnech války byla budova školy zabrána pro potřeby armády a Červeného kříže. Dne 9. května 1945 zasáhla a poškodila budovu bomba, která však naštěstí nikoho smrtelně nezranila. Byl to poslední dozvuk války, která den předtím skončila. Gymnázium se rychle vzpamatovalo z hrůz okupace a brzy se opět stalo jednou z nejprestižnějších škol celého regionu. Na počest významného českého básníka Josefa Hory, absolventa školy z roku 1910, začalo gymnázium nést jeho jméno. |
1948 |
Únorový převrat negativně ovlivnil život gymnázia. Učitelé i studenti byli hodnoceni mimo jiné i podle svého třídního původu a politického postoje. Podobně jako v době protektorátu došlo k deformaci obsahové stránky výuky. Do života školy rovněž zasáhl zákon zavádějící povinnou devítiletou školní docházku, který fakticky zlikvidoval nižší gymnázium. |
1953 |
Nový školský zákon vedl ke vzniku tzv. Jedenáctileté střední školy. Gymnázium tak ztratilo svůj tradiční název. |
1956 |
Škola se přestěhovala z budovy v Jungmannově ulici, kde byla umístěna od roku 1883, do původní budovy v Havlíčkově ulici, kde bylo gymnázium v roce 1877 založeno. |
1959 |
Zápal společnosti pro budování socialismu ovlivnil i strukturu vyučovaných předmětů. Latina se stala předmětem nepovinným, naopak nově se povinně vyučovala tzv. výrobní praxe |
1960 |
Byly zavedeny dvě studijní větve: přírodovědná a humanitní. |
1976 |
Turnajem v košíkové byl slavnostně zahájen provoz nové tělocvičny, která byla přistavěna k původní budově školy. |
1977 |
Škola oslavila 100 let své existence. Z řady akcí je třeba připomenout alespoň slavnostní shromáždění abiturientů ve sportovní hale Pod lipou či výstavu v roudnické galerii na téma "Výtvarné umění a roudnické gymnázium". |
1979 |
V lednu narušily výuku "uhelné prázdniny". Pamětníci se při této vzpomínce patrně pousmějí, mladší generace nejspíš netuší oč běží :-) V lednu 1979 udeřily na republiku tuhé mrazy. Jelikož vagony s uhlím a koksem zamrzly, nebylo možné dostatečně zásobovat tepelné elektrárny. Vypukla energetická krize, v jejímž důsledku byly vyhlášeny třítýdenní školní prázdniny. Aby žáci a studenti dohnali učivo, zrušilo téhož roku ministerstvo školství jarní prázdniny, školní výlety i tolik "oblíbená" pochodová cvičení. |
1985 |
Před okresním soudem v Litoměřicích stanuli čtyři studenti gymnázia. V politicky motivovaném procesu byli odsouzeni k podmíněným trestům. Plně rehabilitováni byli až po roce 1989. |
1989 |
V listopadu 1989 bylo na gymnáziu ustaveno Občanské fórum. Na jeho činnosti se podíleli profesoři i studenti. |
1990 |
Gymnázium vstoupilo do polistopadové svobodné éry pod novým vedením. Výběrové řízení na ředitele školy vyhrál Mgr. Miloslav Mann. |
1994 |
Budova školy prošla rozsáhlou rekonstrukcí. |
2007 |
Osnovy na nižším gymnáziu byly nahrazeny novým školním vzdělávacím plánem. O dva roky později byl školní vzdělávací plán vypracován i pro třídy vyššího gymnázia. |
2011 |
Gymnázium se stalo Fakultní školou Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. |
2011 |
Ústecký kraj začal z pozice zřizovatele školy uvažovat o sloučení gymnázia s jiným subjektem. Odmítavá reakce většiny profesorů i roudnické veřejnosti však zabránila realizaci tohoto plánu. |
2012 |
Vedením gymnázia byl pověřen dosavadní zástupce ředitele Mgr. Petr Dobeš |
2018 |
Proběhla kompletní rekonstrukce laboratoří chemie, fyziky a biologie. |